Už 16 let pracuji v poradně zdravého životního stylu Kondice Pro (www.kondicejenikovi.cz) od listopadu slýchám jednu a tutéž otázku:“ A co mám dělat, abych nepřibrala?“ A moje odpověď většinu překvapí, někoho i lehce šokuje. “ Užijte si vánoce!“
Co to ale znamená užít si vánoce? Je důležité vrátit se ke kořenům vánoc, co pro lidi vánoce znamenali a co se možná v dnešní době trochu vytratilo. Už ve škole jsme kantorům říkávali větu “ Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naší třídu!“ A kdybychom tuhle větu vzali a o vánocích se jí řídili, pak bude v pořádku i naše hmotnost po vánocích.
Pojďme se nad tím trochu zamyslet. Vánoce jsou o setkávání s rodinou, přáteli, blízkými. Mnohdy se celá rodina sejde opravdu jen o vánocích. Těšíme se na sebe, že se uvidíme, popovídáme si, nebudeme chvátat domů dělat tisíce drobných povinností, které jsou v našem běžném denním kolotoči. Vánoce jsou jiné, cítíme to vánoční kouzlo. Je to čas lásky, otevřených náručí. A někde tady vznikl lednový problém většiny žen. Spousta z nás má pod slovy láska a otevřená náruč přidané i pohostit své blízké. A k tomu, abychom byli všichni šťastní a spokojení i v lednu, když si stoupneme na váhu, potřebujeme k tomu pohoštění svých nejbližších přidat jedno klíčové slovo – střídmost. Věřím, že se se mnou shodnete, že k sobě hlavně patří spojení vánoce a setkávání, nikoliv vánoce a jídlo. Když zachováme podstatu vánoc, uvědomíme si, že nám jde hlavně o to, vidět se s těmi, které máme rádi, pak si můžeme i zakousnout babiččin vanilkový rohlíček nebo linecké a zapít to horkým punčem, ale stačí to v omezené míře. Nikde se neříká, že hostitelku potěšíme pouze v případě, když sníme kilo cukroví, 3 tácy chlebíčků a vypijeme litr punče nebo domácího likéru. Letos to může být jinak! Zkuste mít na prvním místě radost z podstaty vánoc, z toho, že můžete být spolu a pohoštění pro rodinu bude jen proto, abychom neumřeli hlady, v tom je ta střídmost a lednová radost a pocit velkého vítězství, že letos jste to zvládli bez deka navíc!!
Napsala jsem, že si máme užít vánoc, ale jak konkrétně to udělat?
Všichni víme, že výdej energie musí být stejný jako příjem a pak se hmotnost udrží. Když tedy budeme zobat trochu cukroví a tím si zvýšíme příjem, pak ho můžeme i snadno spálit třeba na procházce. Málokdy se nám ve všední den poštěstí být v čase kolem oběda venku, většinou jsme v práci pod umělým osvětlením a tak procházku o vánocích můžeme pojmout nejenom jako možnost pro spálení přebytečné energie, ale jako další formu relaxu a načerpání psychické pohody a taková procházka večer v centru města, s rozsvíceným vánočním osvětlením a stromem, pohladí na duši každého z nás. Početná rodina si může pobyt venku oživit tím, že se rozdělíte na 2 skupiny a budete plnit různé úkoly.
Také můžeme o vánocích vyzkoušet nové druhy pohybu a cvičení, právě proto, že na to máme čas a nikam nespěcháme. Třeba objevíte pohyb, který vás chytne za srdce a budete konečně sportovat s radostí a ne jen proto, abyste zhubli.
Další doporučení je pořádně se ráno nasnídat. Někdy totiž v radostném očekávání návštěvy a příprav na ni, zapomeneme snídat a jen tak uzobáváme, co kde vidíme a většinou vidíme právě ty misky s cukrovím. To, že je snídaně základ dne,určitě pro nikoho z vás nebude novinka. A právě o vánocích, kde na nás na každém rohu číhá sladké pokušení, je snídaně opravdu velice důležitá. Když zvládnete plnohodnotně snídat a dopoledne svačit, pak ve většině případech odezní chutě zobat večer. Kdo z vás nesnídá a využije o vánocích klid a prostor na snídani, může si tento zvyk přenést i do časů po vánocích a věřte mi, že snídaně zrychluje celkové spalování a přiblíží vás víc k vaší vysněné váze nebo k jejímu dlouhodobému udržení. Byl by to první krok k pravidelné stravě 5x denně.
Já osobně doma již několik let praktikuji „pravidlo čtyř“. Je to pravidlo čtyř talířů na stole. Když jsem se začala zabývat výživou, tak jsem se snažila najít cestu, jak obejít vánoční zobání. Přišla jsem na to, že je to téměř nemožné. Uzobnout vanilkový rohlíček, vosí hnízdo, chlebíčky prostě patří neodmyslitelně k vánocům a tak jsem se smířila s faktem, že budeme uzobávat, že je to taková tradice a přemýšlela jsem, jak to udělat, aby polovina z nás nemusela nasazovat v lednu drastickou dietu a druhá polovina nemusela jíst léky na pálení žáhy, či neskončila na pohotovosti se žlučníkem. A narodilo se pravidlo čtyř. Jsou to čtyři talíře, na prvním je cukroví, na druhém ovoce, na třetím slané a mohou to být i zdravé jednohubky s tvarohovou pomazánkou, sýry, šunkou a na čtvrtém zelenina. A platí, že když si něco chcete vzít, tak musíte jít kolečko od prvního ke čtvrtému talíři. A po zelenině na sladké cukroví moc chuti nebývá.
